Ohlasy na diskuzní setkání v Lázních Libverda

Autor: Pavel Schneider
Vyjádření pana Petra Kellnera (Lázně Libverda) ke studii vypracované v rámci projektu Alternativy pro Frýdlantsko.
Autor je členem Horského spolku Lázně Libverda, byl dlouholetým členem Horské služby v Jizerských horách, je autorizovaným stavebním technikem, nositelem zvláštní způsobilosti v oboru investiční výstavby ve které má za sebou dvacetiletou praxi a je soudním znalcem v oboru stavební ekonomiky.

Úvodem k projednávání případové studie Areálu Smrk bych rád upozornil na některé vztahy k danému problému které nám lépe objasní vztah předkladatele k záměru výstavby Skiareálu na Smrku.
Členská schůze Jizersko-ještědského horského spolku se na své výroční členské schůzi dne 1.4.2006 usnesla : Cituji bod 1

1) VČS pověřuje výkonný výbor:

  • pokračovat v aktivitách proti výstavbě Skiareálu na Smrku

Z plánu činnosti na rok 2006 :

Účast ve správních řízeních :

Prioritou budou správní řízení, týkající se zamýšleného lyžařského areálu na Smrku v CHKO Jizerské hory, neboť jeho případná realizace je v rozporu s posláním CHKO.

Domníváte se, že v daném případě kdy Spolek jednoznačně vymezil svůj vztah k areálu Smrk je právě tento spolek nejlepším a nestranným představovatelem studie ?

A teď k Socioekonomické studii mikroregionu Frýdlantsko zpracované SPF Group v.o.s.

V této studii je bohužel uváděna řada nepřesností tendenčně zaměřených k znevýhodnění areálu Smrk. Příkladně ve stati : Dopad na trhu práce se uvádí, že pro letní sezónu nebude pracovních sil nově zaměstnaných potřeba. Informace je zavádějící. Provoz areálu bude celoroční. Navíc je známo, že v průběhu letní odstávky se vleky udržují. K tomu asi jsou pracovní síly potřeba.

Reakce Ing. Miškovský: Celoroční by byl provoz lanovky/lanovek (a i to je s otazníkem), takže tam by skutečně bylo pracovních sil třeba celoročně. Naopak pracovních sil vázaných na provoz služeb pro lyžaře včetně části ubytovacích kapacit by bylo třeba pouze sezónně (toto neplatí pro Lázně Libverda, kde by skutečně šlo výhodně využít dostatečné a celoroční nabídky ubytovacích kapacit). Svědčí o tom zkušenosti z areálů, pro něž byly zpracovány případové studie, i z areálů dalších (prakticky všechny lyžařské areály včetně těch největších mají hlavní zimní sezónu a vedlejší letní).

Studie vůbec nezohledňuje dopady možného návratu mužské populace do místa když v současné době se lokalita od pondělí do pátku vylidňuje z důvodu dlouhodobého dojíždění za prací. Neuvádí konkrétní přehled nezaměstnanosti, kvalifikace, předpokládaný nárůst pracovních sil a pod.

Reakce Ing. Miškovský: Analýza trhu práce je poměrně podrobně zpracována v části A. Připomínce ohledně návratu mužské populace do regionu nerozumím. Pokud se část pracovních sil (ať již mužů, nebo žen) „vrátí" do regionu (přesněji řečeno přestane za prací vyjíždět mimo region), znamená to naopak, že dojde pouze k redistribuci pracovní síly, nikoli k zaměstnání dříve nezaměstnaných obyvatel.

Ve studii se dále v této stati argumentuje nevyhovující vzdělanostní strukturou : pominu - li hanlivost tohoto hodnocení místních obyvatel, postrádám ve studii zohlednění mobility pracovních sil, zvyšující se možnost rekvalifikace. Konkrétní údaje o profesích v oblasti a jejich využití nejsou uvedeny. Pouze je konstatována nevyhovující vzdělanostní struktura.

Reakce Ing. Miškovský: Hanlivý nehanlivý - toto je jednoznačný závěr analýz a jeden z klíčových faktorů rozvoje Frýdlantska. Na formulaci „nevyhovující vzdělanostní struktura" neshledávám nic hanlivého, je to střízlivě konstatovaná skutečnost Ostatně se na tom shodli při diskusi i zastánci lyžařského areálu. Ohledně pracovních sil opět odkazuju na kapitolu Trh práce v části A.

Naopak není zdůrazněno, že v místě je dostatek pracovních sil pro přidružené navazující provozy v ubytování a pohostinství jako jsou servírky, pokojské.

Reakce Ing. Miškovský: O tom přesvědčen nejsem. Ostatně na nedostatek pracovních sil kvalifikovaných pro práci v cestovním ruchu upozornil např. i p. Masarik z Lázní Libverda, a.s.

V dopadu na krajinu chybí vyhodnocení současného stavu s provozem rozhledny na Smrku bez jakéhokoliv sociálního zázemí. Kde chybí WC, občerstvení, následný úklid lokality. Tento stav by jistě doznal značného zlepšení vybudováním konečné stanice s tímto zaopatřením. Toto studie opomněla. Chybí údaje o současném turistickém zatížení inkriminované oblasti Smrku v letní a zimní době a odhad budoucího zatížení. Nejsou uvedeny konkrétní údaje o potřebném odlesnění, porovnání s celkovou těžbou v Jizerských horách, skladbou dřevin k odlesnění a specifikace v jednotlivých zónách CHKO a klasifikace současného poškození dřevin v oblasti odlesnění.

Reakce Ing. Pavel Vonička: Požadované údaje nemohly být uvedeny, neboť dosud nikdo nepředložil parametry sjezdových tratí, lanovek a doprovodných staveb, není známa jejich délka ani šířka, aby mohla být vypočítána plocha potřebná k odlesnění. Není ani známé konkrétní umístění staveb, není proto možné uvést skladbu dřevin a jejich poškození v ploše odlesnění. Studie obecně nebyly hodnocením vlivu stavby na životní prostředí, tedy v konkrétních liniích či plochách, ale posoudily stav přírodního prostředí celé oblasti severních a severozápadních svahů masivu Smrku, tedy širšího území, v kterém je navrženo umístění skiareálu.

Sociálně rekreační dopady - využitelnost areálu pro místní obyvatelstvo. Z demografického hlediska se mladí lidé budou sportem zabývat vždy. Starší generace se pak daleko více věnuje ekonomickému zabezpečení rodiny, podnikatelské činnosti a pod. Jako argumentace je toto zcela zcestné s ohledem na počet obyvatel v lokalitě a k procentuelnímu zastoupení dle věkových kategorií. Je potřeba si uvědomit, že migrace mladého obyvatelstva je čím dál tím větší. Demografické podklady zde rovněž nejsou uvedeny.

Reakce Ing. Miškovský: Demografické předpoklady jsou v části A. Připomínce nerozumím - autor chce poukázat na to, že areál bude mít široké využití pro místní obyvatelstvo díky vysokému počtu (sportujících) mladých lidí, nebo na to, že region se vylidňuje a že jeho populace stárne?

K subscénáři o kalkulaci využití areálu:
Třetí varianta - neúspěšnosti areálu ve svém hodnocení již vychází z úplně jiného základu než dvě předchozí. Zde se vychází z umístění zavedených a spolupracujících lyžařských areálů v okolí a jejich konkurenčních výhod. Musím se zeptat jaké areály zpracovatel míní. V okolí žádné neexistují. Nejbližší je na Ještědu. Ve Swieradov Zdroju ještě areál není dokončen a přes hory se silnice v zimě uzavírá takže areály na jižních svazích Jizerských hor jsou prakticky nedostupné a tím i mimo konkuranci.

Reakce Ing. Miškovský: Myslí se tím oba areály, které jsou uvedeny v připomínce, dále pak další areály v Jizerských horách a západních Krkonoších. Myslím, že připomínka vychází ze zavádějícího předpokladu, že areál Smrk nebude mít konkurenci na sever od Jizerských hor. To je pravda, ale stavět takto kapacitní areál pro využití převážně obyvateli Frýdlantska nelze (málo obyvatel, malá kupní síla, pravděpodobně i relativně málo obyvatel provozujících zimní sporty). Pokud by chtěl areál na Smrku prosperovat, musela by klíčová část návštěvníků přijíždět z významných center (Praha, Liberec, Mladá Boleslav..., snad i Polsko a Sasko?) s vysokým počtem obyvatel a vysokou kupní silou. A právě z pohledu lákání těchto návštěvníků jsou krkonošské a jizerskohorské areály i Ještěd výraznou konkurencí - leží obvykle blíže zdrojovým oblastem, jsou zavedené, mají lépe vybudovanoui infrastrukturu atd.

Ve studii je řada protikladů. Argumentuje se zde sezónností ale současně se přiznává celoroční růst počtu návštěvníků. Vůbec se nezohledňuje celoroční provoz areálu kde se jedná o sedačkovou dopravu osob. Dále se vymezuje předpokládaný úbytek ostatních rekreačních aktivit. Toto je zcela zavádějící argumentace. Těžko bude někdo pěstovat agroturistiku na svazích Smrku a obráceně asi nepůjde sjezdařsky lyžovat v Poustce nebo Dolní Oldříši. Tyto aktivity se rozdělí po celém Frýdlantském výběžku a navíc se v dislokaci projeví i jejich sezónnost.

Reakce Ing. Miškovský: Ve studii je uvedeno, že nárůst počtu návštěvníků bude pravděpodobně sezónní, ale že se to projeví i v celoročním počtu návštěvníků - to není protimluv. Příklad (hodnoty jsou pouze ilustrační): nyní jezdí v zimních měsících do nějaké lokality 10 návštěvníků, v letních třeba 20 návštěvníků, za rok to dělá dejme tomu 180 návštěvníků. Po výstavbě skiareálu se počt návštěvníků v zimních měsísích zvedne na dvojnásobek, tedy také na oněch 20. Za celý rok tedy počet návštěvníků vzroste ze 180 dejme tomu na 240. Tedy - nárůst je sezónní a přitom je zřetelný i celoročním „účtování".
Druhá připomínka: nikdo netvrdí, že na svazích Smrku se realizuje agroturistika. Ta se odbývá v menších sídlech, která však realizací skiareálu změní svůj charakter. Příklad: agroturistika je dnes dobře realizovatelná ve vesnicích a malých městech jako např. Raspenava, Libverda, Nové Město či v jiných částech Frýdlantska. Zkuste si ale představit agroturistické provozovny v Harrachově nebo Špindlerově Mlýně. Je samozřejmě pravda, že pokles počtu návštěvníků přicházejících za „měkkými" formami cestovního ruchu (vč. agroturistiky) bude pravděpodobně méně významný než nárůst počtu nových návštěvníků přijíždějících do skiareálu. Přesto je užitečné na tuto skutečnost upozornit.

U porovnávací varianty areálů Příčná chybí vyhodnocení ve vztahu k předpokladu areálu Smrk. Z hlediska Příčné pak byly přínosy jednoznačně kladné. Areál Lipno je neporovnatelný s ohledem na rekreační oblast přehrady v létě. Zde byla zpracovatelem porušena zásada porovnávací metody.

Reakce Ing. Miškovský: Zkušenosti z Příčné jsou kladné i záporné. Pokud jde o výběr lokalit, skutečně to není jednoduchá věc: srovnávaný areál by měl být v některém z našich největších horstev, měl by mít srovnatelnou velikost, musí být nově vzniklý v posledních letech... U areálu Lipno je zčásti pravda, že je blízko letní rekreační oblasti - přesto však vzdálenost areálu od hlavních letních center (Černá v Pošumaví, Horní Planá) je cca 20 km, takže nelze říci, že se jedná o tentýž areál a tutéž infrastrukturu.

Další argumentace ztížením případného získávání jiných dotací na jiné aktivity je zavádějící a nepatřičná. Toto lze použít u kteréhokoliv grantu či dotace. Když dostanu dotaci na pěstování žížal, taky bude míň peněz na dataci na okurky. Myslím, že v kontextu doby kdy se bezproblémově najdou peníze na navážení sněhu na Pražský hrad a z Jizerských hor do Vesce a to bez jakéhokoliv ohledu na ekologické dopady, je takováto argumentace proti areálu Smrk přinejmenším nevhodná.

Reakce Ing. Miškovský: Navážení sněhu na Hrad nebo do Vesce naprosto nesouvisí s přidělováním veřejných dotací na infrastrukturní projekty (mj. proto, že návoz sněhu byl financován ze soukromých zdrojů). Obecně nelze argumentovat, že když se najdou peníze na nesmyslné akce (v názoru na ně se zřejmě s autorem připomínky shodujeme) či příspěvky, najdou se i na skiareál. Tak to zkrátka nefunguje. Naopak v reálu skutečně funguje, že když dostane velká infrastrukturní akce peníze ze strukturálních fondů nebo z nějakého státního fondu, má příslušný řídicí či rozhodovací orgán (ministerstvo apod.) při rozhodování o následných podporách (opodstatněnou) tendenci přidělit peníze jiným regionům.

Porovnání konkurenčnosti střediska zdůrazňuje přilehlé aktivity tvořící zázemí areálu t.j. ubytování a stravování a zdůrazňuje že v ostatních střediscích většinou vznikají pomaleji a zpětně zpomalují další rozvoj skiareálů. Vyhodnocení v místě však nebylo provedeno jelikož vyznívá kladně. V dané lokalitě a nejbližším okolí je dostatek volné ubytovací i stravovací kapacity takže toto rozvoji areálu nebude bránit. V celé lokalitě v blízkosti Skiareálu je řada ubytovacích kapacit jejichž celoroční kapacita je v současnosti využívána max. na 30 %. Tyto kapacity se naopak s přílivem nových návštěvníků oživí a budou prosperovat a nikoliv živořit. Jeden zásadní předpoklad vypovídající ve prospěch Skiareálu Smrk pak nebyl vůbec zvažován. Je předpoklad že nový areál s dostatečnou kapacitou bude v řadách lyžařské veřejnosti vítán jelikož pomůže k odlehčení ve stávajících lokalitách. Řada lyžařů si raději zajede do hůře přístupného místa kde pak má po celou dobu pobytu volněji k provozování lyžování, nestojí dlouhé fronty na vleky a pod.

Reakce Ing. Miškovský: Některé ubytovací kapacity (třeba ty v Lázních Libverda) by skutečně mohly být pro skiareál využity a studie to také konstatuje. Další ubytovací kapacity naopak nevyhovují svou kvalitou či polohou, takže bez úprav využitelné nejsou. Pokud jde o statistiky ohledně využití obytovacích kapacit, byl bych velmi obezřetný - jen málo statistických dat vykazuje tak nízkou spolehlivost jako data o ubytovaných hostech (zařízení neuvádějí všechny návštěvníky, statistiky jsou často vedeny nepřesně, nezahrnují některá zařízení atd.).

K návrhové části která má vytýčit alternativy :
Pokud zhodnotím přínos této části do diskuse tak jen krátce bla .. bla ..bla. Celá stať je naprosto nekonkrétní, často protichůdná ve svých stanoviscích vycházející z nestejných výchozích předpokladů, zvláště u toho co se týká dopravní infrastruktury. Naopak jsem postrádal jednu ze základních variant řešení rozvoje a to zrušení blokace Frýdlantského výběžku půlročním uzavíráním jedné z přístupových komunikací. Navíc se tato stať vůbec nezabývá již dříve zpracovanými studiemi dopravní infrastruktury v návaznosti na velké územní celky a jejich návazností na celostátní a mezinárodní dopravní sítě. O tom, že stávající dopravní infrastruktura je nevyhovující víme my, kteří denně po těchto silnicích jezdíme, asi nejlépe. Statě s různými názvy jako Periferie, Udržitelnost, Předměstí a další jsou z kategorie vizí, bohužel daleko od reality což dokládá i dosavadní vývoj tohoto regionu za posledních 20 let.

Reakce Ing. Miškovský: Tady by asi bylo třeba probrat obecně metodu rozvojových scénářů, její možnosti a cíle. Snad jen že protichůdnost vychází z podstaty věci - jestliže formuluju alternativy, jsou ze své podstaty „protichůdné". Zrušení uzavření jedné z přístupových silnic lze těžko považovat za komplexní variantu řešení - jedná se o dílčí opatření. Pokud jde o scénáře (vize), některé z nich mají k současné realitě blíže, jiné dále, což je ve studii obsaženo ve zhodnocení pravděpodobnosti uplatnění jednotlivých scénářů. A mimochodem, scénář Periferie má naopak k realitě bohužel velmi blízko, na čemž se shodla většina diskutujících...

Smysl rešerže odborné literatury mě pak naprosto uniká. Příkladně kategorizace a vybavenost ubytovacích zařízení se řídí hygienickými předpisy této země. Těžko lze předpokládat, že by dřevěné ubytovací a vycházkové zařízení v korunách stromů Frýdlantsku pomohlo a pod.

Reakce PhDr. Jitka Doubnerová:Smyslem rešerše odborné literatury bylo

a) vyhledat zkušenosti s managementem cestovního ruchu v oblastech, kde je třeba respektovat chráněné území (uvedeny příklady zejména z USA a Velké Británie, kde je s cestovním ruchem v národních parcích dlouhodobá zkušenost)

Zdůvodnění: cestovní ruch v chráněných územích není tabu, jsou s ním zkušenosti, ale je nezbytné, aby správa chráněných území, která je za péči o ně na základě zákonů odpovědná, byla účastna veškerých jednání. Je zdrojem důležitých informací o přírodních hodnotách území (tzn. informuje o atraktivitě území), zároveň je nositelem legislativních limitů, které je nutno při rozvoji území respektovat.

b) shrnout informace o environmentálně šetrných přístupech, které se uplatňují nejen v zařízeních umístěných v chráněných územích nebo jejich blízkosti, ale jsou světovým trendem v cestovním ruchu

Zdůvodnění: cestovní ruch na Frýdlantsku je nesen především veřejnou správou, která nemůže ovlivnit konkurenceschopnost podnikatelů. Vybudování ski-areálu může být utopenou investicí, pokud podnikatelé nenabídnou služby na vysoké úrovni, k níž např. green-engineering nebo green-management patří. Je třeba hledat atraktivní nabídku programů, proto byly uvedeny příklady (Greenways). Hygienické předpisy jsou naprostý a samozřejmý základ, ale cestovní ruch je vysoce konkurenční prostředí a zákazníci hledají a vybírají si atraktivitu, komfort - třeba i v podobě výběru zařízení, které minimalizuje dopady na životní prostředí. Proto byla doplněna informace o systémech environmentální certifikace.

c) Vyhledat příklady projektů v oblasti cestovního ruchu z venkovských oblastí Evropy.

Zdůvodnění: ukázat další možnosti, motivovat k úvahám o různorodých, nápaditých a svým způsobem výjimečných aktivitách. Žádný z těchto projektů nemůže území pomoci jako jednotlivý projekt. Důležité je, že jsou součástí zpracované, v území projednané a společně realizované rozvojové strategie, že mají své místo ve spektru dalších projektů, které všechny společně naplňují rozvojovou strategii.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že zásadní nevýhodou areálu Smrk je dopravní obslužnost. Nelze však budovat komunikace někam, kde nic není. Postup je opačný. Dobře fungující areál si zlepšení dopravní sítě vynutí sám. Takový Harachov je toho příkladem. V pozvánce na toto setkání je mimo jiné i řečnická otázka. Zachrání Frýdlantsko plánovaný Skiareál na Smrku, nebo poškodí přírodu a očekávané zisky nejsou reálné? Jsou i jiné možnosti? Má Frýdlantsko co nabídnout návštěvníkům - a co udělat, aby se nabídka stala zdrojem příjmů pro obce a místní podnikatele a vytvořila pracovní místa pro obyvatele Frýdlantska?

Reakce Ing. Miškovský: S větou, že dobře fungující areál (továrna, město...) si vynutí zlepšení infrastruktur nelze než souhlasit. Nicméně že by třeba Harrachov byl příkladem vyhovující infrastruktury... Ulice jsou v zimě přeplněné stojícími či pojíždějícími automobily, mezi nimiž se proplétají chodci a lidé v přezkáčích.
Varianty, o nichž se zmiňujete, jsou uvedeny v části C (scénáře). Jejich další rozpracování, finanční zhodnocení atd. není a nemůže být předmětem studie. Doposud (jak jsem vyrozuměl) nikdo alternativy příliš nerozpracovával, takže toto je základní návrh rozvojových vizí či scénářů.

A zároveň je zde slib že bude představena studie pracovních a podnikatelských příležitostí a nabídky na Frýdlantsku a další studie zpracované v projektu Alternativy pro Frýdlantsko. Tyto studie jsou v současné době přístupné na stránkách svolavatele. Bohužel při poměrně podrobném prostudování těchto dokumentů jsem žádné konkrétní alternativy nenašel. A rovněž jsem nenašel odpovědi na výše uvedené otázky. K posouzení Skiareálu Smrk chybí závěrečná analýza SWOT která by vytýčila silné a slabé stránky předpokládané investice tak, jak je ve světě běžné.

Reakce Ing. Miškovský: Alternativy v podobě scénářů jsou pro první fázi diskuse dostatečně konkrétní. Žádná studie přece nemůže doporučovat „postavte 3 infocentra a 2 tovární haly místo 2 hotelů a 4 rozhleden". Metoda SWOT by šla pro danou věc použít, rozhodli jsme se však (ať již správně, nebo mylně) pracovat s dílčími studiemi a jejich následným shrnutím, které informace rovněž syntetizuje, byť v jiné struktuře. Ale ano, využití metody SWOT by možná bylo zajímavým shrnutím sledujícím jinou logiku členění (byť s jejím obsahem by zřejmě opět někdo souhlasil a někdo ne).

Ve výroční zprávě zadavatele bylo pak vytýčení cílů pro získaný grant specifikováno takto: Cílem projektu, který získal podporu výběrové komise, je zabránit poškození přírodních lokalit v Jizerských horách plánovanou výstavbou sjezdařského areálu Smrk, zmapovat zájmy a potřeby veřejnosti, iniciovat diskusi o rozvoji Frýdlantska s účastí obyvatel mikroregionu a navrhnout alternativy rozvoje a cestovního ruchu. Z mého pohledu se podařilo pouze vyvolat diskusi prakticky nic neřešící jelikož ostatní cíle projektu nebyly dosaženy a zůstaly daleko za očekáváním.
Celkově musím konstatovat, že studie mi přinesla řadu užitečných poznatků, podnětů k zamyšlení a nových námětů. Nepřekvapila mě zásadně ničím novým a nezodpověděla základní otázky zadání ani nenabídla reálné možnosti jiných alternativ takže nesplnila své poslání. Rovněž tak mě nepřesvědčila o nevhodnosti záměru vybudovat Skiareál Smrk. Pouze jsem nabyl přesvědčení, že některé údaje nejsou objektivní a jsou tendenčně zpracované pro potřebu zadavatele v negativním smyslu, t.j. proti výstavbě areálu Smrk. Za velkou vadu studie pak považuji to, že není možné zjistit, kdo je autorem jednotlivých částí a jaká je jeho kvalifikace a praxe v oboru.

Reakce Ing. Miškovský: Jsem rád, že vám studie přinesla alespoň ty náměty a podněty k zamyšlení (a také za to, že jste studii skutečně důkladně pročetl). Věřím, že otevřela k diskusi řadu témat, které někdy lidé považují za záležitosti, nad nimiž není třeba diskutovat a pochybovat (viz například častý omyl o tom, že cestovní ruch je vhodný pro každý region a představuje jeho „záchranu"). To, že studii považujete za tendenční, mě mrzí, ale těžko s tím něco nadělám. Snad si jen dovolím zformulovat hypotézu, že kdyby studie obsahovala pouze závěry, s nimiž souhlasíte, pravděpodobně byste ji za tendenční nepovažoval.
To, že vás studie nepřesvědčila o nevhodnosti, ale ani o vhodnosti záměr vybudovat, je správné - ani jedno totiž nebylo cílem studie. Cílem bylo nastínit a analyzovat pravděpodobné dopady v případě, že by se výstavba uksutečnila, aniž by studie měla říci „ano-stavte, ne-nestavte". Za sebe jako jednoho ze zpracovatelů také konstatuju, že ze svého pohledu skutečně vidím řadu „pro" i „proti" tak, jak jsou ve studii popsána. Připadá mi užitečné o věcech diskutovat a pochybovat - to je přece zdravé, správné, lidské a naplňující. Myslím, že vy sám to cítíte podobně. Takže pokud studie vyslovuje některé pochybnosti a zpochybňuje některá nereálná očekávání, není třeba to hned chápat jako snahu někoho či něco napadat, ale jako upřímnou snahu nabídnout materiál právě pro onu diskusi a třeba i „pochybování".
Seznam autorů jednotlivých částí a jejich stručnou charakteristiku jsme vám zaslali, ačkoli obvyklé bývá pouze uvedení společnosti, která dílo zpracovala, případně pouze jmen zpracovatelů bez uvádění titulů a předchozích zpracovaných studií a zakázek.

Reakce PhDr. Jitka Doubnerová:

K informaci o sobě jako zpracovateli části studie (Cestovní ruch v chráněných územích) dodávám:
K práci s textem, na níž je studie založena, jsem kvalifikována absolutoriem oboru český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Vzdělání a praxe v oblasti cestovního ruchu:

  • Samostudium zahrnující studium literatury, odborné semináře a exkurze, včetně zahraničních - téma péče o přírodní a kulturní dědictví s účastí veřejnosti, venkovská turistika

  • Vedoucí Městského informačního centra Frýdlant (s pozicí neplaceného dobrovolníka a náplní zpracovatele projektů k dofinancování činnosti MIC a personalisty), 2001-2005

  • Řešitel projektu Šetrný rozvoj cestovního ruchu v Jizerských horách, 2005

  • Zpracovatel studií proveditelnosti k projektům cestovního ruchu (např. „Frýdlantsko - destinace cestovního ruchu", „Poznejte Frýdlantsko" - oba podpořeny ze SROP; „Sportovně odpočinkový areál v městském lesoparku Smržovka"), 2004 - 2006

Příspěvek RNDr. Blažena Hušková:

Dobrý den,
dovolte, abych se vrátila k jednání, které se konalo dne 10.4.2008 v IC v Lázních Libverda a s mírným odstupem se vyjádřila k některým otázkám či tématům, které byly předmětem diskuse.
1. Opakovaně nás zaměstnává téma objektivnosti zpracovaných studií. Názor, že studie jsou pojaty tendenčně a ovlivněny zadavatelem, tedy Jizersko-ještědským horským spolkem a jeho postojem ke Skiareálu Smrk, je třeba brát vážně. Kdo by tedy měl být tím správným zadavatelem? Svazek obcí Smrk (Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda a Frýdlant) jistě ne, protože v zakladatelské smlouvě SOS je v článku III (předmět činnosti) v odstavci 2 uvedeno, cituji : „Hlavním konkrétním předmětem činnosti svazku jsou práce spojené s prosazením a následnou realizací projektového záměru výstavby SKI areálu Smrk na severozápadních svazích stejnojmenného masívu v k.ú. Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda. Naším společným cílem je nezvratně prokázat životní důležitost tohoto projektu ve veřejném zájmu pro celé Frýdlantsko jakožto ekonomicky slabého regionu Libereckého kraje i celé ČR." Ani Liberecký kraj by zřejmě nebyl objektivním zadavatelem, neboť rada LK záměr vybudování Skiareálu Smrk podpořila. Je zřejmé, že takto bychom se daleko nedostali a že je třeba k posuzování objektivnosti studií přistoupit jinak, totiž zabývat se věcnou stránkou studií, ať již jejich zpracování platil, platí či v budoucnu (v případě jakýchkoli dalších dokumentů) bude platit kdokoli, a důležité jistě také jsou erudice a odborná pověst zpracovatelů.
Co se věcného obsahu týče, je jasné, že je možné mít řadu připomínek a otázek a jejich uplatnění může zvýšit kvalitu studií (já ty své postoupím zpracovatelům). Nositelé myšlenky Skiareálu Smrk mají podle mě důvod k radosti : JJHS jim ušetřil peníze a čas - na stole je materiál, který je možné oponovat (odbornou oponenturu bych považovala za přínosnou), polemizovat s ním, doplňovat jej, rozpracovávat. Já sama zpracované studie za tendenční nepovažuju.
Co se týče zpracovatelského týmu : z dvojice zpracovatelů socioekonomické studie znám dobře Petra Brože, který je jedním z mála odborníků v oblasti veřejných financí a regionálního rozvoje a jeho odborná pověst je velmi dobrá. Tým, který sestavil ing. Vonička ke zpracování přírodovědecké studie, považuji za mimořádně odborně silný : botanik R. Višňák, arachnolog A. Kůrka, entomolog P. Vonička, vertebratolog M. Pudil a lesník V. Meščerjakov požívají skvělé odborné pověsti a nepochybuji o tom, že odborná veřejnost bude k jimi zpracované studii přistupovat s respektem. V této souvislosti se připojuji k výtce, která zazněla na jednání v Lázních Libverdě, totiž že u socioekonomické studie není uvedeno, kdo z autorů kterou pasáž zpracovával, a postrádám také informaci o jednotlivých zpracovatelích , jejich odborném vzdělání a dosavadní zkušenosti.
2. Zamýšlela jsem se nad poznámkou ing. Pospíšila, kterou podpořil obrázkem „projektové pyramidy" ve své vstupní prezentaci. Proč by neměl mít pravdu, říkala jsem si : je přece jedno, zda od první myšlenky, prvního impulsu vybudovat Skiareál Smrk uplynou 2 roky nebo 10 let - pokud nositelé záměru říkají, že jsou ve fázi promýšlení záměru, tak proč po nich chci víc? Odpověď zní : proto, že od ledna 2006, kdy jsme o záměru vybudovat Skiareál Smrk poprvé diskutovali, se záměr výrazně posunul v rovině politické (má podporu zastupitelstev většiny obcí Frýdlantského výběžku, má podporu Rady Libereckého kraje, mnoho lidí (několik tisíc, pokud jsem správně rozuměla) podepsalo podpůrnou petici, k záměru se kladně vyjádřil prezident ČR, ing. Pospíšil jako nositel myšlenky vybudovat Skiareál na Smrku získal ve volbách podporu libverdských občanů a byl zvolen starostou pro další volební období...), ale podstatně méně v rovině věcné. Mění se počty a délky lanovek a sjezdovek apod., ale nevím o tom, že by se někdo seriózně zabýval otázkami, které dobře znají všichni, kdo mají zkušenosti se zpracováním projektů, podnikatelských záměrů apod. I nejjednodušší projektový formulář, studie proveditelnosti a analýza nákladů a výnosů žádá po nositeli projektu odpovědi na otázky, které mají za cíl zjistit, co je vlastně cílem projektu, jakou problematickou vstupní situaci řeší, jaké přínosy se očekávají, jaká jsou rizika projektu, s jakými cílovými skupinami projekt pracuje apod. V případě Skiareálu Smrk je zřejmé, že půjde o kombinaci tzv. tvrdého projektu (investiční část - vybudování areálu) a tzv. měkkého projektu (nabídka navazujících služeb, práce s lidským kapitálem - například doplnění kvalifikace místních občanů tak, aby měli z projektu maximální ekonomický i společenský užitek, marketing apod. ). Podoba skiareálu a doprovodných investic by měla vyhovovat potenciálním návštěvníkům a je zřejmé, že má-li mít investice požadovaný ekonomický efekt pro území Frýdlantska, musí mít určitou minimální velikost. Je nejvíce v zájmu nositelů projektu, aby na tyto otázky hledali správné, i když třeba nepříjemné odpovědi, a aby to udělali včas, protože jen tak se jim podaří maximalizovat přínos a minimalizovat potíže.
3. Chci poděkovat všem lidem, kteří se jednání pořádaných JJHS účastní - věnují tak svůj čas budoucnosti své obce. Informací je mnoho a někdy jsou obtížně srozumitelné, všichni máme málo času a vyslovit veřejně svůj názor chce energii a někdy taky odvahu. Děkuji také moderátorovi jednání Zdeňku Jakubkovi - jednání bylo klidné, věcné, kultivované.
Na závěr mi dovolte osobní poznámku : moje povaha, žebříček mých hodnot a způsob života, který mi vyhovuje, mě přirozeně vedou tomu, že se k záměru vybudování Skiareálu na Smrku stavím velmi rezervovaně. Současně již dost dlouho pracuju v oblasti tvorby a řízení projektů a strategií a vícekrát jsem se přesvědčila, že přístup „můj oponent není nepřítel, ale partner při hledání pravdy" přináší ty nejlepší výsledky pro všechny zúčastněné.

Ing. Zbyněk Vlk: POMNÍKY PADLÝCH INVESTORŮ

Aktivně se účastním diskusí při projednávání záměru ski areálu, nicméně bych se krátce pokusil napsat i můj názor na ekonomiku areálu sem do této diskuse.
Je pravdou, že by nás jako občany nemuselo zajímat financování a ekonomika provozu případného ski areálu, pokud se jeho příprava a financování nebude dít z veřejných zdrojů. Nicméně ta ekonomika je v podstatě to jediné, co je zatím prezentováno jako klad ski areálu - tedy odhlédneme-li od toho přírodě prospěšného „faktu", který byl zmíněn při prezentaci „pro" areál, že zatravněné sjezdovky mají větší retenční schopnost než les... V tom případě zaprvé navrhuji vůbec zrušit kategorii lesů ochranných, protože půdu proti erozi a vodní zdroje lze nejlépe ochránit vybudováním sjezdovek či něčeho podobného, zadruhé navrhuji přepsání všech odborných geologických a podobných publikací a za třetí půjdu vrátit svůj diplom z lesnické fakulty.
Ale já si vůbec nejsem jist, že by měl mít areál výrazný pozitivní vliv na ekonomiku. Všude kolem se totiž setkáváme s „pomníky padlých investorů", kteří měli skvělé záměry, ale ekonomická skutečnost jim bohužel utekla. A tak se potichu, už bez velkých gest a prezentací vytrácejí a nám tu po nich zbývá tu opuštěný areál Textilany, onde ruina Perunu a sem tam i nějaký ten ski areál...
Například nad Swieradowem se zatím poklidně rozkládají zbytky původního areálu, jejichž provozovatel ekonomiku neustál a zmizel, zanechav po sobě odlesněné pruhy lesa... O tom, že by tento ski areál nějak pomohl ekonomice Swieradowa, když ani neuživil sám sebe, nemůže být řeči. Nyní se nad Swieradowem připravuje ski areál nový, počkejme, jak se utká s ekonomikou on. Pokud by se mu to podařilo, pak by mu možná i spádová oblast Frýdlantska svou „trochou mouky do mlýna" mohla pomoci, namísto vzniku konkurence hned vedle - třeba provozem ski busů, reklamou a nabídkou zázemí pro lyžaře (o něž většině podnikatelů asi jde), vždyť je to od Nového Města sotva deset minut autem... Tím by Frýdlantsko mohlo pomoci i sobě, vydělat na těch, kteří sem případně za tím ski areálem přijedou tím, že jim nabídne doprovodné služby a ubytování a zároveň na ekonomice ski areálu nebýt závislé.
Nad Bedřichovem zase tlejí pozůstatky běžeckého ski areálu, připravovaného pro MS juniorů v roce 1978. Jaksi nenašly využití a dokonce ani propagátorům v roce 1997 připravovaného „MS SKI 2003" už svými parametry nevyhovovaly a byly tak odsouzeny k trvalému zapomnění. Nicméně když už jsme u mistrovství světa v klasickém lyžování, které Liberec získal nakonec až na rok 2009, jeho propagátoři se také oháněli zejména ekonomikou. My, jako tehdy „Skupina občanských sdružení SOS Jizerské hory" jsme jejich ekonomické vize několikrát napadli. Nicméně když se rozhodli pro areál ve Vesci, mimo CHKO JH, už jsme kandidaturu nebojkotovali. A ejhle - ekonomika... Ekonomickým propadem skončil Světový pohár, nehledě k ostudě s dovážením sněhu, přitom jen zasněžovací zařízení v areálu stálo cca 100 milionů. No a podle vyjádření primátora Liberce se řítíme do průšvihu, protože vláda sice slíbila na pořádání 600 milionů (z peněz nás všech), ale chybí ještě cca miliarda... Na druhé nejzadluženější město v republice docela slušná pálka... Jenže mistrovství se přesto bude konat, protože takovou mezinárodní ostudu, že bychom MS zrušili, si prý nemůžeme dovolit. Možná nám po něm zbude ve Vesci další pomník, protože samo udržování areálu je nesmírně nákladné - 15 milionů korun ročně, což se i při teoretické ceně vstupenky 100Kč  a 600 dokolečka kroužících běžkařích denně (skvělá využitelnost areálu pro občany byl jeden z hlavních argumentů) zaplatí jen z poloviny, zbytek by muselo platit město Liberec - alespoň tedy po dobu 5 let, kdy musí prokázat udržitelnost projektu, než jej může bez fanfár, zato s pomníkem, pohřbít...
A nákladné je i udržování ski areálu na Ještědu (a když už jsme u toho, tak rozšířeného jen díky tomu, že úředník, jemuž to přišlo jako přeci jen příliš velké porušení zákonů, byl z místa „odejit"). Podle starších zdrojů  (rok 2006) na ski areál Liberec vynakládal 10 až 12 milionů ročně. Nevím, jaké procento by to tvořilo v rozpočtu Nového Města pod Smrkem, rozpočet Lázní Libverda by se do této sumy vešel asi několikrát... A to je Ski areál na Ještědu ideálně položen pro návštěvníky takřka odkudkoliv - dopravní dostupnost, vybavenost města... Jenom prostě prodělává, to je to celé, nic víc mu nechybí (nepočítáme-li sesouvající se svahy a tribuny...). Podle MF Dnes z 24. 4. 08 vykázal kdovíkolikátý už provozovatel Ještědu ztrátu za loňský rok 5 milionů korun a zaměří se na investice do lyžařských center v Rumunsku a Bosně a namísto původně plánovaných investic do hotelů v českých zimních střediscích bude nabízet lyžování v 10- 15 alpských střediscích. Budiž to vzato jako potvrzení už častěji zmiňované skutečnosti, že českým zimním střediskům pomalu zvoní hrana, že lyžování v Alpách vyjde už i Čechy levněji než lyžování v Jizerkách.
Proto je pravděpodobné, že případný Ski areál na Smrku nepřinese mnoho ekonomického oživení do regionu, naopak že bude trvalé oživování či možná přímo resuscitaci od regionu potřebovat. Jinak se i on stane pomníkem padlého investora, pomníkem viditelným každému, kdo na Frýdlantsku žije i kdo ho navštíví, podobně jako kdysi pomníky padlých vojínů či v Praze pomník Stalinův...


Související články

K tomuto článku není přiřazen žádný příbuzný článek!

Diskuze

Diskuze k článku Ohlasy na diskuzní setkání v Lázních Libverda
Počet příspěvků: 1, poslední příspěvek: Sobota, 18.4.2009 23:30:13
Datum: Sobota, 18.4.2009 23:30:13
Autor: Polacek
(IP: 78.110.220.*)
Titulek: Lanovka na smrk
Vážení, jste alespoň ochotni připustit, že neexistuje možnost, jak se dostat nahoru na Smrk jak v zimě pro bežkaře, tak pro cyklisty ve směru od frýdlantského výběžku - vždy se předpokládá, že cyklista jede z Liberce. Cožpak vám nevadí plná a přeplněná silnice aut turistů na Smědavě (běžky)? Nebyla by alespon jedna lanovka na Smrk menší zátěží pro Jizerky ? Pojďte si bydlet na 10 let do Frýdlantu a nerozhodujte ze svého pohodlného velkoměstského života z Liberce. Pak pochopíte. I když dokud se nepřestěhujete, silně o tom pochybuji.
reklama


Novinky a aktuality

Pátek, 24. listopad, 2017 | 15:21

Spolek vydává nové reprinty historických map

Jizersko-ještědský horský spolek v těchto dnech vydává dva reprinty historický...

Více informací >>

Sobota, 4. listopad, 2017 | 17:06

Úklid odpadků podél silnice z Oldřichova do Raspenavy

V Oldřichovském sedle se v sobotu 4. listopadu ráno sešlo přibližně 30...

Více informací >>

Úterý, 24. říjen, 2017 | 15:00

Vyrazte s Horským spolkem na závěr roku do pivovaru

Stává se již tradicí, že závěr roku patří bilancování všeho, co se za c...

Více informací >>


Spolkové akce

Výlety

Sobota, 2. prosinec, 2017

Výlet do pivovaru Krásná Lípa - blíže zde

Další výlety