Členové a příznivci Horského spolku pročistili dva bývalé lomy ve Starém Harcově

Jizersko-ještědský horský spolek se řadu let zabývá činnostmi na podporu zadržování vody v krajině. Jednou z nich je také tvorba nejrůznějších tůní, které jednak pomáhají volné vsakování dešťových vod přirozenou cestou do půdy a dále do podzemí a jednak jsou to cenná útočiště zejména pro ohrožené obojživelníky a další na vodu vázané živočichy.


V uplynulých týdnech se však zástupci a příznivci spolku zapojili do pročištění a prosvětlení dvou tůní, které se nachází v bývalých žulových lomech ve Starém Harcově v Liberci. Dvě zajímavá místa postupně zarůstala náletovými dřevinami, které svým spadem listí a dřevní hmotou postupně zanášely vlastní tůně. Dřeviny zároveň bránily slunečnímu svitu na vodní hladinu, čímž se voda hůře ohřívala. Právě sluneční svit je pro výskyt obojživelníků velmi důležitý.


V prvním menším lomu v ulici Na Výběžku byly vyřezány dřeviny v bezprostřední blízkosti lomu, zároveň se přistoupilo k částečnému čerpání vody a snížení hladiny, aby brigádníci mohli odstranit případný odpad, kdy panovalo podezření, že by se pod vodní hladinou mohlo skrývat nemilé překvapení. S čerpáním pomáhali dobrovolní hasiči z Krásné Studánky, kterým tímto patří velký dík. Snížení vodní hladiny však naštěstí nepotvrdilo výskyt žádného odpadu, tudíž odpad v podobě pneumatik a několika pytlů byl vysbírán v okolí lomu.


Druhý lom se nachází pod Libereckou výšinou za proslulým Wolkerákem. Tento lom je rozměrově poněkud větší než první zmiňovaný a nachází se v zapojeném lesním porostu. Prořezání dřevin se provádělo mnohem obtížněji z důvodu strmých svahů a tahání ponořené dřevní hmoty na břeh dávalo zabrat několika silákům. Více vyřezaná byla jihozápadní strana, aby slunce mohlo snadněji dopadat na vodní hladinu. V tomto lomu se našly asi dva pytle drobného odpadu. Nedaleko lomu se vyčistila také menší studánka.


Obě akce splnily svůj účel. Tůně mohou nadále sloužit zejména místním populacím mlokům, čolkům a několika druhům žab. Akce byla podpořena z Ekofondu Statutárního města Liberec.

Leave Comments

C
Komentujte jako první